Vrbova Mind-Game a tři body od větrných mlýnů

Vypadá to, jako by Pavel Vrba v přátelských zápasech záměrně neodhaloval plný potenciál národního týmu. Ve čtyřech přípravných zápasech se mu nepodařilo zvítězit a naopak dvakrát jeho tým prohrál. Své první vítězství si Vrba schovával do toho nejvhodnějšího zápasu – první zápas kvalifikace, navíc proti favorizovaným Holanďanům. Jak by přeneseně řekli fanoušci Josého Mourinha: „Vrba si všechny povodil.“

Češi v zápase nepůsobili vůbec ustrašeným dojmem a Nizozemcům byli minimálně vyrovnaným soupeřem, jistě, Nizozemsko mělo větší držení míče než naši reprezentanti (64% hrací doby, ale na to se dnes nehraje – vzpomeňme si na Španělsko na MS), střeleckých pokusů si však oba týmy vytvořily srovnatelné množství. V první třetině utkání měli dokonce více ze hry čeští fotbalisté, což nakonec vyústilo krásnou brankou Bořka Dočkala. Za nepříznivého stavu se Nizozemsko rozhodlo změnit rozestavení, místo stávajícího 3-5-2/5-3-2 se hráči rozestavěli do formace 4-3-3 a rázem začali být nebezpečnější. Po poločase se podařilo Holanďanům vyrovnat, hlavou se o to postaral Stephan de Vrij. Hra se poté opět trochu uklidnila a vrátila se do známých kolejí – Nizozemci hodně drželi míč a Češi se snažili ohrožovat bránu soupeře z protiútoků, i proto se na hřiště podíval rychlý Pilař s Vydrou, který nahradil unaveného Lafatu. Ve chvíli, kdy už každý na stadionu počítal s bodem pro obě strany, se ve vlastním pokutovém území dostal k míči Daryl Janmaat, který svoji malou domů poslal jen do tyče, od které se míč odrazil k Pilařovi, ten se z necelého metru nemýlil a poslal míč do takřka prázdné brány. Trenéru Vrbovi zbývala necelá minuta k tomu, aby začal oslavovat první vítězství na reprezentační lavičce.

Přiznávám se, že před zápasem jsem našim nevěřil a čekal jsem prohru. V koutku duše jsem si tiše říkal, že remíza, by byla skvělým úspěchem, ale vítězství… to jsem opravdu nečekal. Výkon českých fotbalistů určitě stojí za pochvalu, prohru by si naši fotbalisté nezasloužili, remíza by byla možná spravedlivá a vítězství podtrhuje větší nasazení a týmovější výkon. Z toho plyne i to, že nevím, kterého jednoho hráče bych z našeho týmu vyzdvihl nad ostatní, náš výběr momentálně nemá nějakou výraznou individualitu, a proto se musí opírat o týmovost a velké nasazení všech hráčů na hřišti. Mám-li tedy vybrat jednoho hráče, volím Tomáše Rosického, který byl i přes svoji nerozehranost jistý s balonem a nebál se pustit do souboje ani s takovým brouskem, jakým je Nigel de Jong. Další věcí, která se mi na hře našeho týmu líbila byly standartní situace, jejich rozehrávání po secvičených signálech sice gól nepřineslo, ale hráči se díky nim dostávali do nebezpečných situací před brankou, a v dalších utkáních by tak standartky mohly být silnou zbraní. Hra českého týmu pochopitelně nebyla bez chyb, obrana působila ze začátku hodně nervózním dojmem, což se ale v průběhu zápasu podařilo zlepšit. Co se ale moc nepodařilo vymýtit během celého utkání, byly nepřesnosti v přihrávkách. Často se stávalo, že možné rychlé protiútoky zabrzdily nepřesné přihrávky středních záložníků na křídelní hráče a z toho bych vyvodil i nejslabšího hráče Česka, zdálo se mi, že nepřesnými přihrávkami včera vládl hlavně Vladimír Darida.

Soupeř naší reprezentace měl v sestavě několik světových individualit, ale tou nejnebezpečnější podle mě byla mladá vycházející hvězda Memphis Depay, který se výborně a rychle pohyboval s míčem a střeleckým pokusem dokázal provětrat rukavice Petra Čecha. V Nizozemském týmu se mi nelíbili ti, od kterých se kvůli nepřítomnosti Robbena čekalo nejvíce, Wesley Senijder a Robin van Persie. Ani jeden z nich nebyl během zápasu moc vidět a ani jeden z nich nijak výrazně neohrozil Čechovu bránu.

Česká republika tedy bere tři body, se kterými moc lidí nepočítalo, tyto tři body představují výbornou výchozí pozici do dalších kvalifikačních bojů a především obrovskou injekci sebevědomí, které budou naši fotbalisté před zápasy s Tureckem, Islandem, Lotyšskem a Kazachstánem potřebovat. Je důležité potvrdit tyto cenné tři body a neprohrát s úhlavními rivaly o postup – Islandem a Tureckem.